Klíčem k úspěchu v této kategorii je zapomenout na naftu (riziko turba, vstřiků a čerpadel je neúměrné ceně vozu) a vyhnout se složité elektronice. Hledáme jednoduchý atmosférický benzín a karoserii, která se nerozpadne pohledem. Zde jsou tři tipy na auta, která přežijí i horší zacházení a opravíte je kladivem.
1. Fiat Panda (2. generace): Italská krabice, co přežije všechno
Možná se smějete. Panda vypadá jako nákupní taška pro důchodce, ale nenechte se mýlit. Druhá generace tohoto italského miniauta (vyráběná v polských Tychách) je jedním z nejodolnějších aut, jaká kdy vznikla. Její tajemství se ukrývá pod kapotou a jmenuje se FIRE (Fully Integrated Robotised Engine). Konkrétně hledejte motory 1.1 nebo 1.2 8V.
Tyto motory jsou konstrukčně geniální svou jednoduchostí. Jsou to takzvané "non-interference" motory (zejména starší verze 1.1). To v praxi znamená, že i když majitel před vámi totálně zanedbal údržbu a praskne vám rozvodový řemen, písty se nepotkají s ventily. Stačí nasadit nový řemen za pár stovek a jede se dál. To je vlastnost, kterou u moderních aut nenajdete. Panda navíc na rozdíl od jiných Fiatů té doby překvapivě málo rezne, pokud nebyla bouraná.
Rizika a na co si dát pozor: Největší slabinou je elektrický posilovač řízení (funkce City). Pokud na přístrojovce svítí červený volant a řízení jde ztuha nebo cuká, je posilovač na odchodu. Oprava repase stojí kolem 5 tisíc, což je u auta za 50 tisíc desetina ceny. Také zkontrolujte podvozek, Panda často sloužila jako auto pro pečovatelské služby v horách a může mít "břicho" omlácené od kamenů. Jinak je to ale auto s nejlevnějšími díly na trhu.
2. Ford Focus (2. generace): Podvozkový král za pár korun
Pokud potřebujete vozit rodinu a do Pandy se nevejdete, Ford Focus druhé generace je v roce 2026 králem levných rodinných aut. Za 50 tisíc sice neseženete "leštěnku", ale funkční kus ano. Focus II je postavený bytelně a jeho podvozek je i po letech fantastický – drží stopu, tlumí nerovnosti a je bezpečný.
Zásadní je volba motoru. Vyhněte se naftě 1.6 TDCi jako čert kříži (karbonuje, odchází turba). Hledejte benzínovou "jedna-šestku" (74 kW). Je to motor vyvinutý ve spolupráci s Yamahou. Nemá turbo, má rozvody řemenem a při základní údržbě (výměna oleje) najede klidně půl milionu kilometrů. Je sice trochu hlučnější na dálnici, protože mu chybí šestka, ale je to poctivé železo.
Rizika a na co si dát pozor: Koroze. To je hlavní nepřítel Fordů. Při koupi si klekněte a podívejte se na prahy (hlavně v místě, kde se napojují na přední blatník) a na lemy zadních blatníků. Pokud bublají, ruce pryč, karosářská oprava by stála víc než auto. Druhým neduhem je zámek kapoty otvíraný klíčkem pod znakem Ford – v zimě rád zamrzá a vy se nedostanete k motoru.
3. Renault Thalia / Clio (generace II a III): Ošklivé káčátko, které drží
Renault Thalia je auto, za kterým se nikdo neotočí. Vypadá, jako by někdo k malému Cliu přilepil kufr izolepou. Ale právě díky tomu je v bazarech levná a přehlížená. Přitom technika pod tím podivným kabátem je velmi robustní. Thalia byla stavěná pro východní trhy a špatné cesty, takže má odolný podvozek a vyšší světlou výšku.
Motory 1.2 16V nebo starší 1.4 8V jsou jednoduché a spolehlivé. Francouzi navíc v této době dělali velmi dobrou antikorozní ochranu, takže Thalie a Clia reznou mnohem méně než Felicie nebo první Fabie. Často seženete kus po starším majitelovi, který ho garážoval a jezdil jen na nákupy. Interiér bude sice plný tvrdých plastů a sedačky měkké jako gauč, ale auto vás doveze z bodu A do bodu B spolehlivě.
Rizika a na co si dát pozor: Elektronika není silnou stránkou Renaultu. Zkontrolujte, zda fungují všechna okna, centrální zamykání a zda na palubovce nesvítí "vánoční stromeček" kontrolek airbagů (často jen špatný kontakt pod sedačkou). U motoru 1.2 16V občas praskají zapalovací cívky, ale to je oprava v řádu stokorun. Pozor také na prasklé pružiny pérování, které na českých tankodromech trpí.
