V této kategorii ale číhá jedna velká past: prémiové značky. Za 100 tisíc koupíte olítané BMW řady 3 nebo Audi A4, které bude vypadat lákavě, ale první servis vás bude stát dalších 50 tisíc. My se zaměříme na auta, která možná nemají takovou prestiž, ale nabídnou klidné spaní a levný provoz. Hledáme poctivou mechaniku bez zbytečných "kurvítek".
1. Hyundai i30 / Kia Ceed (1. generace po faceliftu): Česká stopa
Korejská dvojčata (i30 se vyrábí v Nošovicích, Ceed v Žilině) byla pro tyto značky v Evropě průlomová. Za 100 tisíc dnes seženete velmi zachovalé kusy po faceliftu (ročníky 2011/2012), často ještě s jednoduchou technikou. Na rozdíl od tehdejší konkurence (VW Golf VI), která bojovala s problematickými řetězy u motorů TSI, Korejci nasadili velmi spolehlivé atmosférické motory.
Hledejte benzínovou 1.4 CVVT (77 kW) nebo silnější 1.6 CVVT. Jsou to točivé motory s rozvodovým řetězem, který zde na rozdíl od škodovek většinou nezlobí a vydrží statisíce kilometrů. Auto má navíc vzadu vyspělou víceprvkovou nápravu, takže na silnici sedí lépe než nová Octavia s torzní příčkou. Kombíky mají obrovský kufr a interiér je ergonomicky přehledný, byť plný tvrdších plastů.
Rizika: Slabinou je antikorozní ochrana pátých dveří (kolem brzdového světla a lišty SPZ) a občasné problémy s elektronikou (rádio, centrální zamykání). Podvozek je trochu hlučnější a sedačky se mohou u více jetých kusů párat ve švech.
2. Honda Civic (8. generace "UFO"): Prostorový zázrak
Když Honda v roce 2005 představila osmou generaci Civicu, vypadalo to jako zjevení z vesmíru. I v roce 2026 vypadá design stále moderně a neotřele. Za 100 tisíc korun koupíte auto, které je inženýrským klenotem. Hlavním trumfem není design, ale vnitřní variabilita. Díky nádrži umístěné pod předními sedadly má Civic vzadu systém "Magic Seats". Sedáky můžete vyklopit nahoru jako v kině a převézt za předními sedačkami třeba vzrostlou palmu, horské kolo nebo plazmovou televizi na stojato. Kufr hatchbacku má objem přes 400 litrů, což je v této třídě unikum.
Pod kapotou hledejte benzínovou 1.8 i-VTEC. Je to jeden z nejlepších motorů posledních dvaceti let. Má 140 koní, takže auto letí jako drak, ale při klidné jízdě umí jezdit za 6 litrů. Nemá turbo, EGR ventil ani přímý vstřik, takže se nezanáší karbonem.
Rizika: Podvozek je naladěný dost tvrdě, na rozbitých českých okreskách z vás auto vytřese duši a plasty v interiéru pak vržou. Zadní náprava je jednoduchá, takže v zatáčkách na dírách odskakuje. Displeje rádia a klimatizace trpí na "vyteklé" krystaly ("rozsypaný čaj").
3. Suzuki Swift (generace NZ, od 2010): Japonská motokára
Pokud nepotřebujete stěhovat rodinu, ale hledáte auto do města, které vás bude bavit řídit a nikdy se nepokazí, Suzuki Swift je jasná volba. Generace vyráběná od roku 2010 (kód NZ) už je dospělé, bezpečné auto (má 7 airbagů v základu!), které se vejde do 100 tisíc. Je to jedno z nejspolehlivějších aut ve statistikách TÜV.
Motor 1.2 VVT (69 kW) je malý zázrak. Miluje otáčky, má krásný zvuk a spotřebu drží kolem 5,5 litru. Swift je lehký, takže i s tímto motorem působí velmi živě. Řízení je strmé a přesné, řazení jde "jako po másle". Je to auto, které vám vykouzlí úsměv na tváři každé ráno cestou do práce.
Rizika: Kufr je miniaturní (jen cca 210 litrů), nákup pro čtyřčlennou rodinu tam nedáte. Převodovka u kusů s vysokým nájezdem (nad 150 tisíc km) může být hlučnější (ložiska), oprava vyjde na cca 10-15 tisíc. Jinak Swift trpí snad jen na tenký lak, který se snadno poškrábe.
