Klasické semafory na křižovatkách fungují na základě předem nastavených časových plánů vyplývajících z dopravních analýz v dané lokalitě. Jak se ovšem v poslední době stále častěji ukazuje, je tento systém již poměrně zaostalý, ale také ekonomicky nevýhodný. Situaci se nedávno podívali na zoubek ve Spojených státech.
Současný systém volá po modernizaci
Nastavení jedné světelné křižovatky v USA vyjde v aktuálním režimu až na 5 000 dolarů. Moderní křižovatky pak mnohdy využívají i adaptivní světelnou signalizaci, jejíž náklady na instalaci mohou dosáhnout až 100 000 dolarů. Statistiky přitom hovoří o tom, že se na území Států nachází přes 330 000 signalizovaných křižovatek. Ačkoliv jde pouze o hrubá data, je poměrně snadné si udělat představu, jak velké náklady byly na uvedení systému do provozu vynaloženy. Není tedy divu, že se americké úřady snaží hledat levnější a efektivnější řešení.
Jednou z technologií, která v tomto ohledu připadá v úvahu, je koncept dat získaných propojením jednotlivých automobilů. Tyto informace zpravidla již nyní shromažďují samy automobilky, ovšem pouze pro vlastní účely. Proč je tedy nevyzkoušet i pro řízení dopravy? Takové pokusy již v minulých letech proběhly, či jsou aktuálně testovány, a předběžné výsledky hovoří o úspoře nákladů ve výši 20 až 30 %.
Jak spolu mohou vozy vzájemně komunikovat a sdílet svá data?
Jakým způsobem by měl koncept sdílení dat mezi vozy fungovat? Automobily budou vybavené internetovým připojením, a budou tak moci sdílet informace s dalšími zařízeními uvnitř i vně vozu. Získaná data budou popisovat aktuální stav na silnici v reálním čase, a automobily budou tak moci komunikovat i samotnými semafory. Touto optimalizací dopravních signálů a omezením zbytečného zastavování a volnoběhu na semaforech mohou propojené automobily přispět ke snížení emisí vozidel a zlepšení kvality ovzduší. Technologii by mělo být možné použít prakticky na jakékoliv světelné křižovatce.
Pilotní výzkum z amerického Michiganu naznačuje slibné výsledky
Stávající systém pracoval s nutností sčítání vozidel na křižovatkách, a to buď lidskými silami nebo automatizovanými systémy. Revoluci by mohl přinést výzkum vědců z Michiganské univerzity, kteří využili výše uvedený systém sdílení dat ke sledování pohybu jednotlivých vozidel. Tím mohli poměrně rychle získat informace o tom, jak hustý provoz je na daných křižovatkách, a optimalizovat tak řízení dopravy. Experiment realizovaná na systému s pouhými 34 semafory již nyní naznačuje možnost škálovatelnosti. Ve velké dopravní zátěži kombinované s vyšším pohybem chodců či cyklistů by však nejspíš bylo nutné zapojit i další alternativní opatření. I tak ale jde o ekonomicky výhodnou a ekologicky přívětivou variantu. Dokáže najít své reálné využití i za hranice pokusů na modelových situacích?
