Na zoubek automatickému nouzovému brzdění (AEB) se nedávno podíval americká nezávislá organizace Insurance Institute for Highway Safety (IIHS) věnující se mimo jiné i řešení pojistných události, ale i jejím předcházením. IIHS ve své nedávno zveřejněné studii uvádí, že schopnost včas zabrzdit se u jednotlivých automobilů liší podobně jako počet najetých kilometrů.
Nejlepšího výsledku dosáhl Subaru Forester. Přesto není co slavit
Hlavním rizikovým faktorem je pak rychlost jízdy. Při vyšších rychlostech totiž došlo k razantnímu snížení účinnosti systému AEB u devíti z deseti crossoverů SUV, které byly bezpečnostní agenturou testovány. Nejvyšší hodnocení v testu, tedy dobrý/good, tak získal pouze jediný vůz, a sice model Forester z dílny automobilky Subaru. Další dva zástupci, Toyota RAV4 a Honda CR-V, patřící mezi jedny z nejprodávanějších osobních automobilů v USA, si odnesly hodnocení přijatelný/acceptable.
Americká IIHS nedávno zpřísnila podmínky testování
Překvapivé závěry přichází na základě změny metodiky testování IIHS, ke které došlo na konci roku 2022. Do té doby byla technologie AEB poměrně nová, a agentura tak považovala za dostačující provádět testy nárazů pouze při relativně nízkých rychlostech, tedy zhruba 20 a 40 km/h. V těchto situacích dosáhly všechny dosud testované vozy nejvyššího hodnocení, tedy stupně superior. Nyní však byly testy rozšířeny o rychlosti 50, 60 a 70 km/h, což lépe reflektuje vyšší nároky kladené na AEB v kontextu některých z nejnebezpečnějších nehod na silnicích, tedy při nárazu zepředu dozadu.
Automatické nouzové brzdění je dnes prakticky povinnou výbavou
Údaje o dopravních nehodách shromážděné IIHS naznačují, že automobily vybavené automatickým nouzovým brzděním zabrání přibližně polovině všech nárazů, což odpovídá zhruba 42 000 nehodám ročně. Automobilový průmysl se tak v minulosti dohodl a splnil požadavek na vybavení 95 % nově vyráběných osobních automobilů touto technologií do roku 2023. Jelikož pak před dvěma lety všechny vozy v AEB testu obstály, rozhodla se IIHS testy zpřísnit.
Testy simulovaly střet dvou vozů i automobilu s motocyklem
Kromě zavedení nových testů při vyšší rychlosti začala bezpečnostní agentura simulovat účinnost AEB i při nárazu do motocyklu a při odbočování vozu s návěsem. Tyto dva případy jsou podle statistik jednou z nejčastějších příčin smrtelných nehod. IIHS tak pro zkoušky využila nafukující atrapy automobilů a motocyklů, přičemž během simulovaného středu hodnotila celou sérii faktorů, které mohou danou situaci ovlivnit.
Subaru Forester tak například plně zabrzdilo ve všech třech rychlostech, aniž by se dotklo modelového osobního automobilu, a vyhnulo se také nárazu do motocyklu ve všech testech kromě nejvyšší rychlosti. Ve všech testech pak došlo ke spuštění zvukové výstrahy nejméně 2,1 sekundy před nárazem, což poskytlo řidiči dostatek času na reakci. U vozidel, která testem neprošla, byl interval delší, případně rovnou došlo ke střetu. Výsledky zkoušek IIHS tak představují zdvižený prst pro všechny výrobce automobilů, kteří nechtějí brát bezpečnost silničního provozu na lehkou váhu.
